Vlado Müller
Vladislav (Vlado) Müller (19. března 1936 Bratislava – 20. června 1996 Bratislava) byl slovenský herec.
Podle většiny zdrojů se narodil v Bratislavě. Podle některých zdrojů se však narodil v Ústí nad Labem – Předlicích a rodina se do Bratislavy přestěhovala po smrti matky, kdy se tam otec znovu oženil. V roce 1954 absolvoval Vladislav Odborný divadelný kurz na Státní konzervatoři v Bratislavě. V letech 1954–1956 a 1956–1966 byl členem Krajského divadla v Nitře. Vojenskou základní službu vykonával jako herec Armádního divadla v Martině (1956–1958). V letech 1966–1990 byl členem činohry Novej scény v Bratislavě. Od roku 1990 podnikal, byl majitelem denního baru a restaurace. V divadle vytvořil desítky výrazných charakterních postav vážného i komediálního charakteru. Mimo divadelní činnosti se od začátku 60. let 20. století uplatnil výrazným způsobem v českém a slovenském filmu, televizi, rozhlase a dabingu. Významné herecké příležitosti mu poskytla televize ve filmech, např. Bašta (1969), Americká tragédia (1977), Chlap prezývaný Brumteles (1982), a v seriálech Straty a nálezy (1975), Louis Pasteur (1979), Přátelé Zeleného údolí (1979).
V roce 1979 dostal titul zasloužilý umělec.
V roce 1990 se pod Müllerem podlomila podlaha v divadle a utrpěl zlomeninu kyčelního kloubu. Po operaci se už na jeviště nevrátil a žil v ústraní na své chatě. Později mu byla diagnostikována rakovina, na kterou 20. června 1996 zemřel.
Je otcem zpěváka Richarda Müllera, kterého měl se svou první ženou Eliškou.
